Stav a popis degenerace kloubu v závislosti na věku člověka
Klouby během našeho života postupně ztrácejí chrupavku, která je pokryta hladkou, gelu podobnou hmotou, tlumící nárazy a zabraňuje tak kostem v dotyku. Míra opotřebení pohybového aparátu přímo závisí mimo jiné na dědičné výbavě, nadváze, kvalitě stravy, míry naší tělesné aktivity, popř. neschopnosti organismu regenerovat chrupavčitou tkáň. Touto nežádoucí změnou kvality kloubu bývají nejčastěji postižené klouby prstů, kolen, kyčlí a páteře, která může být důsledkem dlouholetého opotřebování a poškození kloubů (např. profesionálními sportovci), nebo úrazy. Značnou roli zde může hrát i revmatoidní artritida, což je nemoc, u které dochází degeneraci kloubů a okolních tkání díky napadení našeho vlastního imunitního systému a dochází tak k tzv. auto imunitní reakci.
Prvními příznaky poškození kloubu je zánět. Každý zánět má 4 základní příznaky: bolest, otok, zarudnutí a horkost, omezení pohybu.
Další varovné příznaky potom jsou:
- ztuhlé klouby ráno
- pocit horka v kloubu
- svalová slabost spolu s bolestí v kloubu
- nevysvětlitelné teploty
- praskání v kloubu při pohybu
Popis degenerace :
Stav kloubu ve věku 25-30 let
Kloub by měl být v relativně zdravém stavu (degenerativní změny se v tomto věku vyskytují spíše u profesionálních, eventuelně rekreačních sportovců).
Kloub - je plně pohyblivý, bez drásotu a vrzotu, vazy jsou pevné, bez větší svalové dysbalance (nerovnováhy).
Kost
- tvrdá, bez okrajových výrůstků (osteofytů).
Chrupavka
- hladká a pravidelné struktury.
Menisky
- mají zaostřené okraje, bez defektu.
Stav kloubu ve věku 40 let
Objevují se první příznaky degenerativního poškození kloubu (artrózy).
Kloub – postupně ztrácí svoji mechanicko – elastickou funkci, objevuje se zánět oprovázeným otokem, dostavuje se pocit ranní ztuhlosti kloubu, přidružují se bolesti a zhoršuje se pohyblivost.
Kost
- objevují se okrajové výrůstky.
Chrupavka
- novotvorba chrupavčité tkáně se snižuje
- dochází k úbytku chrupavky, jejímu rozvláknění (fibrilaci)
- objevují se praskliny (ragády), a to hlavně v zátěžové zóně.
Menisky
- na jejich okrajích se objevuje vyšší počet prasklin a nerovností.
Stav kloubu ve věku 50 – 60 let
V tomto a pozdějším věku může docházet k vystupňování obtíží, projevu pokročilé artrózy. Nejčastěji jsou postiženy nosné klouby (kolena a kyčle).
Kloub - zduřelá výstelka kloubu (synovie), přítomný zánět a otoky kloubu, ztráta mechanicko – elastické funkce, těžká deformita kloubu, silná bolestivost a podstatně zhoršená pohyblivost.
Kost
- časté jsou okrajové výrůstky (osteofyty ) na kosti
- dochází k obnažení kosti pod chrupavkou (subchondrální kost).
Chrupavka
- postupný úbytek chrupavky až její úplné vymizení.
Menisky
– rozsah praskli a nerovností se zvyšuje.
Prevence
V rámci prevence osteoporózy je nutné vyhledat rizikové faktory, které ji způsobují nebo její vznik výrazně urychlují, a ty pak vyřadit nebo se snažit jejich vliv omezit na minimum. Primární prevence spočívá v opatřeních sloužících k získání maximálního množství kostní hmoty v mládí a časné dospělosti. Jde o dostatečný přívod vápníku ve stravě a dostatečné zatěžování kosti přiměřeným pohybem, kromě toho je na místě také vyloučení toxických vlivů prostředí.
Příjem vápníku
Nedostatečný příjem vápníku je hlavním důvodem jeho nedostatku. Většina dospělých mužů i žen konzumuje 450 až 550 mg vápníku denně, zatímco doporučovaná dávka je 800 – 1000 mg u mužů a u žen před menopauzou. Ženy po menopauze a starší lidé potřebují k udržení vyrovnané bilance vápníku 1200 až 1500 mg denně. Denní dávka vápníku musí být tak vysoká, aby tlumila vylučování hormonu příštítného tělíska, který podporuje odbourávání kosti, a aby stimulovala vylučování kalcitoninu, hormonu, který působí pokles aktivity kostních buněk odbourávajících kost.
Vitamin D
Vitamin D je vitamínem velice důležitým, jelikož je nezbytný pro správné vstřebávání vápníku z trávicího traktu.
Vhodná pohybová aktivita
Velmi významným pomocníkem při léčbě osteoporózy je rehabilitace. Na metabolismus kosti velice pozitivně působí vhodné zatěžování. Nehybnost vede k rychlému převládnutí odbourávání kosti nad novotvorbou a nemocný ztrácí velice rychle větší množství kostní hmoty. V důsledku zlomenin těl obratlů dochází k bolestivým stahům. Účelem cvičení je uvolnit bolestivé stažení a zbavit nemocného bolesti. Cvičení též vede k vytvoření pásu mohutnějšího svalstva kolem páteře, který pomáhá odpružit na sebe doléhající obratle a meziobratlové destičky. Odborníky je doporučována procházková chůze, jízda na kole, plavání. K fyzikální terapii patří i podpůrné korzety, které by se měly nosit jen při delší chůzi nebo stání, protože výrazně odstraňují algický vertebrogenní syndrom (bolestivé onemocnění páteře). Je nutné pravidelné posilování svaloviny podpírající páteř.
